Pozorování oblohy

Pozorování oblohy – ZIMA 2026

Sluneční soustava

Mars najdeme nevysoko nad jižním
až jihozápadním obzorem.

Měsíc Na jeho povrchu si můžeme
při větším přiblížení prohlížet tmavá moře
či oblasti poseté krátery. Velmi působivý
je pohled v době kolem první čtvrti (D), kdy
(na rozhraní světla a stínu) vyniká plastičnost
povrchu. Nejvhodnější období.

Jupiter Připraví velkolepý pohled
nejen na ohromný kotouček s tmavými
atmosférickými pásy, ale i na svou
rodinu – čtyři galileovské měsíce
Io, Európa, Ganyméd a Kallisto
pomalu obíhající kolem něho.
Viditelnost večer do zač. jara.

Saturn Nápadná planeta nízko nad Z obzorem
nás okouzlí svým jedinečným prstencem,
který je jen nepatrně rozevřený!
(Výjimečná situace k pozorování.) Poblíž
je Saturnův největší měsíc Titan a možná
i menší Rhea. Na rozdíl od mrkajících
hvězd Saturn svítí klidným žlutavým světlem
podobné jasnosti jako hvězdy v okolí.

Pozorování vesmíru

Alkor & Mizar Vyzkoušejte si ostrost
vlastního zraku a pokuste se vyhledat
známou vizuální dvojhvězdu ve Velkém vozu.
Pohled dalekohledem vzápětí ukáže, že se
jedná dokonce o vícenásobnou soustavu hvězd.

Velká mlhovina v Andromedě
Jinak označovaná jako galaxie M31 je
nejvzdálenější objekt viditelný prostým okem.
Její světlo k nám letí přes dva miliony let.
Svým vzhledem připomíná spíše jasnější
mlhovinku – v MB lze pozorovat
pouze jádro této galaxie!

Mlhovina v Orionu Nechte se ohromit
vzdáleným tajuplným světem prachu a plynu
osvětleným hvězdami, které v něm přímo vznikají.
(Platí do poloviny dubna!)

Barevné dvojhvězdy Věřte, že vesmír
„nevysílá“ jen černobíle. Spatříte blízké
složky se vzájemně různým odstínem barvy.

Vícenásobné hvězdy Osamocených
hvězd jako naše Slunce není ve vesmíru mnoho;
většinou se vyskytují v páru i početnější
skupině a vzájemně se obíhají v menších
či větších vzdálenostech.

Hvězdokupy A nesmí chybět úsměvný
pohled na různě bohaté otevřené hvězdokupy
všemožných tvarů, které při pohledu očima
vypadají jako obláček.

K pozorování každého objektu je podán odborný výklad,
podobně i k orientaci na obloze, sledování případných úkazů
a rovněž k přístrojovému vybavení kupole.

Popisky ve vygenerované tabulce mají následující význam:

Date	Datum přeletu v rozsahu 10 následujících dní od dnešního datumu.
Mag	Zdánlivá jasnost letícího objektu (0^mag odpovídá nejjasnějším hvězdám, 6^mag je hranice viditelnosti prostým okem, při městském světelném znečištění je spíše nižší; nižší číslo tedy znamená vyšší jasnost!).
Start, Max. altitude, End	Významné okamžiky přeletu, tj. začátek, největší výška a konec pozorovatelné fáze přeletu.
Time, Alt., Az.	Atributy významných okamžiků přeletu, tj. čas (aktuálně platný zimní, nebo letní středoevropský), výška nad obzorem a azimut (viz výše).

Oznámení No visible passes ... znamená, že během 10 dní ode dnešního nebude přelet daného satelitu z Mladé Boleslavi pozorovatelný.

V případě přeletu téhož satelitu v jedné noci si nezapomeňme uvědomit, že dráha přeletu je posunutá vůči předchozí v důsledku rotace planety Země (za dobu jednoho oběhu satelitu).

Popisky ve vygenerované tabulce mají tentýž význam jako výše uvedené, navíc se tu však objevuje:

Local time	Okamžik nejjasnější fáze záblesku; slouží zároveň jako odkaz na detaily úkazu.
Intensity (Mag.)	Zdánlivá max. jasnost letícího objektu ze zadaného stanoviště; většinou jako záporné číslo (pro srovnání 0^mag odpovídá nejjasnějším hvězdám, −4,3^mag je maximální jasnost planety Venuše (nebo též více vzdálených pouličních lamp); −13^mag odpovídá jasnosti úplňku Měsíce; viz též výše).
Distance to flare centre	Společně s mapkou (viz detaily záblesku) udává, jak daleko a jakým směrem (zprav. vůči severu) je od Vašeho stanoviště místo nejsilnější záblesku včetně odhadu maximální možné magnitudy (tj. Intensity at flare center).

Oznámení No visible ... znamená, že během 7 nejbližších dní ode dnešního nebude z Mladé Boleslavi pozorovatelný žádný záblesk.

Měsíc Na jeho povrchu si můžeme při větším přiblížení prohlížet tmavá moře či oblasti poseté krátery. Velmi působivý je pohled v době kolem první čtvrti (D), kdy (na rozhraní světla a stínu) vyniká plastičnost povrchu. Nejvhodnější období.
		Jupiter Připraví velkolepý pohled nejen na ohromný kotouček s tmavými atmosférickými pásy, ale i na svou rodinu – čtyři galileovské měsíce Io, Európa, Ganyméd a Kallisto pomalu obíhající kolem něho. Viditelnost večer do zač. jara.
Saturn Nápadná planeta nízko nad Z obzorem nás okouzlí svým jedinečným prstencem, který je jen nepatrně rozevřený! (Výjimečná situace k pozorování.) Poblíž je Saturnův největší měsíc Titan a možná i menší Rhea. Na rozdíl od mrkajících hvězd Saturn svítí klidným žlutavým světlem podobné jasnosti jako hvězdy v okolí.

Alkor & Mizar Vyzkoušejte si ostrost vlastního zraku a pokuste se vyhledat známou vizuální dvojhvězdu ve Velkém vozu. Pohled dalekohledem vzápětí ukáže, že se jedná dokonce o vícenásobnou soustavu hvězd.
Velká mlhovina v Andromedě Jinak označovaná jako galaxie M31 je nejvzdálenější objekt viditelný prostým okem. Její světlo k nám letí přes dva miliony let. Svým vzhledem připomíná spíše jasnější mlhovinku – v MB lze pozorovat pouze jádro této galaxie!
Mlhovina v Orionu Nechte se ohromit vzdáleným tajuplným světem prachu a plynu osvětleným hvězdami, které v něm přímo vznikají. (Platí do poloviny dubna!)
		Barevné dvojhvězdy Věřte, že vesmír „nevysílá“ jen černobíle. Spatříte blízké složky se vzájemně různým odstínem barvy.
Vícenásobné hvězdy Osamocených hvězd jako naše Slunce není ve vesmíru mnoho; většinou se vyskytují v páru i početnější skupině a vzájemně se obíhají v menších či větších vzdálenostech.
		Hvězdokupy A nesmí chybět úsměvný pohled na různě bohaté otevřené hvězdokupy všemožných tvarů, které při pohledu očima vypadají jako obláček.